Jdi na obsah Jdi na menu
 


European Science Day for Youth 2017

4. 3. 2017

Sustainability - „Udržitelnost rozvoje planety“
prostřednictvím pokusů a aktivit.

Finále 13. ročníku soutěže „ESDY - Sustainability" proběhne 16. března 2017 od 14:15 h v rámci evropského dne vědy (ESDY) v odborné učebně SAKO na Gymnáziu a SOŠ, Cihelní 410, Frýdek-Místek. Pokusy nebo aktivity si mohou soutěžící děti připravovat na svých školách, v klubech nebo doma. Finálového odpoledne se mohou zúčastnit všechny organizované i neorganizované děti, žáci frýdeckomísteckých škol. O vítězi rozhodne odborná porota.

                                Za organizátory KMD FreeDeK Mgr. Libor Lepík

Cíl soutěže:

Porovnat vědomosti a dovednosti žáků Frýdku-Místku. Připravit setkání dětí, které mají zájem o přírodní vědy a chtějí si rozšířit vědomosti získané v hodinách.

Přihláška do soutěže: kategorie ZŠ – kategorie SŠ
Jméno a příjmení experimentátora:
Název pokusu nebo aktivity:
Škola nebo debrujárský klub:
Délka vystoupení: Soutěžící vystupuje sám a má na své vystoupení maximálně 5 minut, má právo čas nevyčerpat, ale nesmí ho překročit.

Co bude porotou hodnoceno:
Předvedení pokusu nebo aktivity (5 bodů)
Originalita a nápaditost (5 bodů)
Pracnost a tvůrčí aktivita při domácí přípravě (5 bodů)
Vysvětlení pokusu nebo aktivity (5 bodů)
Hodnotit vystoupení soutěžícího bude odborná porota.

Na nejlepší experimentátory čekají pěkné odměny, na všechny účastníky pak pamětní listy. Co si odnese každý: Pěkné zážitky.

Harmonogram soutěže:
Domácí kolo: do 14. března 2017
Finále:16. března 2017, Gymnázium a SOŠ, Cihelní 410, Frýdek-       Místek odborná učebna SAKO (14 h 15 min)

Přihlášku zašlete na adresu lepiklibor@post.cz do 14. března 2017 a přijďte na gympl.

Ve Frýdku-Místku 4. 3. 2017, Mgr. Libor Lepík (garant soutěže, prezident AMD ČR MSR)

Historie: ESDY 2016, Science in sport;  ESDY 2015, Light;  ESDY 2014, Crystals;  ESDY 2013, Water for thought; ESDY 2012, Astronomy; ESDY 2011, Chemistry; ESDY 2010, Biodiversity; ESDY 2009, Optics; ESDY 2008, Solar Energy; ESDY 2007, The Tops; ESDY 2006, Water Fountains; ESDY 2005, Water Rockets.

Udržitelnost (neboli trvalá udržitelnost, ekologická udržitelnost, velmi dlouhodobá udržitelnost) je schopnost udržovat způsob života do nekonečna (tedy v daných mezích možností života na Zemi). Aby byla udržitelnost možná, je nutno se vyvarovat vyčerpání zdrojů. Udržitelnost je často definovaná jako praktická schopnost uspokojit základní potřeby dneška bez kompromitování schopnosti budoucích generací uspokojit jejich základní potřeby. Udržitelná společnost musí být vystavena tak, aby její životní styl a podnikání nebyly v rozporu s inherentní schopností přírody udržet život. Tento termín má původ v ekologii, jako schopnost ekosystému udržet ekologické procesy a funkce i biologickou rozmanitost a produktivitu, do budoucnosti. V současnosti se udržitelnost vztahuje na mnoho oblastí, včetně ekonomiky, prostředí, produkce potravin a energie, a architektury/stavebnictví. Může být zkoumána na různých úrovních, od místní až k planetární. (z pohledu autorů z internetu)

Udržitelnost z pohledu debrujára:
Naše malá modrá planeta je jediný domov, který máme. Naše planeta je docela útulná. Je na ní hodně dobrých věcí k jídlu. Zkuste vzít do ruky tužku a napsat seznam věcí, které potřebujete k životu… V roce 1900 nás bylo 1,6 miliardy. Dnes nás je sedm a půl miliardy. Potřebujeme čím dál tím větší přísun prvků, abychom dokázali vyrobit všechno, co chceme. Jak to je a bude s iridiem, lithiem, stříbrem, zinkem, antimonem, fosforem, platinou a dalšími prvky? Jak to bude s ropou, uhlím, zemním plynem? A co deštné pralesy? A co ryby v mořích? Igelitové tašky, toxické odpady, velké množství papírových letáků, dioxiny, radioaktivní odpad, organochloridy, polychlorované bifenyly, ropné odpady, rtuť, pesticidy, kadmium, staré pneumatiky – co s tím budeme dělat? Jak by vypadala Vaše koupelna
ve světě bez ropy? Oxid uhličitý, metan, oxid dusný, ozon, fluorované uhlovodíky, fluorid sírový – pátrejte, co se stane, když se Země ohřeje? Když debrujárovi začne být horko, přikáže hypotalamus cévám pod kůží, aby se rozšířily – a začne se teplo předávat ven. Debrujár se začne potit, a jak se pot odpařuje, bere s sebou přebytečné teplo. Debrujár, který se přehřeje, se přestává potit. Jeho kůže zbledne, může zvracet nebo oslepnout. Jestliže teplota stoupne na 42 °C, může dojít k poškození mozku. Při teplotě 45 °C nastává smrt. Je asi důvod zabývat se i oteplováním planety. Jak se vyrovnat s nedostatkem vody? Co pro nás znamená sucho? Jak zachránit ledovce? Jak vyrobit ledovec? Co se stane, když ledovce roztají? Jak používat co nejméně energie a co nejvíce šetřit energií? Jak vypadá nízkoenergetický styl života? Jak vypadá nízkoenergetický dům? Existuje dům, který se zadarmo vytápí? Je elektromobil tím správným dopravním prostředkem? Jak šetřit energii a vydělat peníze? Je třeba začít se chovat alespoň trochu rozumně dřív, než bude pozdě.